Představte si, že by se tým genetických inženýrů rozhodl, že naklonují holuba. Toto není ovšem představa, ale reálné plány amerických vědců, kteří se rozhodli naklonovat holuba stěhovavého.

Ano je to tak. Zatímco my máme holubí populaci přemnoženou a nevíme, jak se jí zbavit, Američané by rádi oživili holubí populaci. K tomu má posloužit DNA z dochovaných genetických tkání. Protože se jich dochovalo pramálo, počítá se s využitím genomu holuba skalního, tedy toho našeho městského. Znovuoživení by mělo přijít v roce 2024. Opětovné uvedení do amerických hor by pak mělo přijít zhruba o šest let později, až se podaří vychovat několik nových ptačích generací. Ano, jurský park nebylo jen sci-fi. Jen místo ještěrů se budou klonovat ptáci.

Poslední holub stěhovavý totiž uhynul v roce 1914. Vlastně uhynula. Byla to totiž samička. Jmenovala se Marta a v Americe má dokonce svůj pomník.
Holub stěhovavý byl nejhojnějším ptákem na zemi. Žil v obrovských hejnech v Severní Americe. Počty ptáků dosahovaly 40% všeho severoamerického ptactva.

Když Ameriku osídlili přistěhovalci z Evropy, začali být ptáci loveni pro maso i zábavu. Tito ptáci pro velký počet a chutnému masu byli loveni už původním indiánským obyvatelstvem, ale korunu tomu nasadila teprve bledá tvář. Počty ptactva začali rapidně klesat, až druh zcela vyhynul. Je to smutnou ukázkou toho, co všechno člověk dokáže zničit. I druh, který se jevil jako přemnožený, díky nestřídmosti a bezohlednosti lidí zcela zanikl.
Abyste si udělali představu o tom, jak početné bylo holubí hejno, tak jeho přelet trval až sedm a půl hodiny. Dokážete si to vůbec představit? Velmi často se stávalo, že větre stromů se pod tíhou ptáků lámaly.
I když se jedná o vyhynulý druh, můžete si ho prohlédnout. Vycpaný exponát totiž najdete v teplickém muzeu v Česku. Jedná se o jeden z mála míst, kde je tento vyhynulý druh možné shlédnout veřejností.